Svět J. K. Rowling rukou jiného autora: 2. kapitola

14. dubna 2017 v 13:48 | kikabu |  Svět J. K. Rowling rukou jiného autora

2. kapitola
Právě je čas snídaně. Všichni studenti Bradavic sedí ve Velké síni, každý u stolu své koleje. Trudy snídá spolu se svými nejlepšími kamarády Terrym Bootem a Anthonym Goldsteinem. Oba dva jsou o rok mladší než ona, ale to nic nemění na tom, že jsou nerozlučná trojice. Dřív se s nimi hodně přátelil i Michael Corner, jenže od té doby, co má dívku, ho vídávájí stále méně a méně.

Kolem půl deváté začnou do Velké síně vlétávat sovy. Pošta je tu! Před studenty se snáší jak malé dopisy tak i velké balíky. Jedno psaní upustí sova také Trudy do klína. Ta dopis otevře - je od její matky - a začne číst.

Milá Trudy,
s otcem doufáme, že se ti ve škole skvěle daří a že nezanedbáváš své povinnosti.
A teď k tomu, proč ti vlastně píši. Jistě víš, že se právě zabývám studiem a zkoumáním našeho rodokmenu. Všimla jsem si, že se u nás v rodině dědí zařazení do Havraspáru po přeslici. Tedy, po přeslici, ale také po prvorozené dceři. Pamatuješ si jistě, že jsem ti o prázdninách povídala o naší pra - pra - pra - pra - pra - pra - pra - babičce, nebo tak něco, která měla pět dcer. Do Havraspáru chodila z jejích dcer pouze jedna, ta prvorozená. Právě ta dcera měla syna a dvě dcery. Syn patřil do Mrzimoru, prvorozená dcera do Havraspáru a ta druhá také do Mrzimoru. Nepřijde ti to zvláštní?
A od jednoho archiváře jsem zjistila, že existuje rodina, která je s námi velmi vzdáleně příbuzná, ale mohla by něco vědět. Žije v jednom městečku ve Skotsku, proto se tam za týden vypravím. Pokud něco zjistím, hned ti napíšu. A ty, pokud by tě něco napadlo, také hned piš.
S láskou
máma a táta

"Kdo ti píše?" zeptá se Trudy Terry.
"Máma. Pořád je zabraná do studia našeho rodokmenu a nedá si pokoj, dokud nepřijde na někoho slavného, kdo patřil do Havraspáru a po kom bychom mohly mít ty zvláštní geny."
"Tvoji mámu to pořád ještě baví?" připojí se k rozhovoru Anthony.
"Je to historička," usměje se Trudy.
"No, jo… A co táta?"
"Ale jo, jde to. Pracuje teď jako správce nějaké firmy, stará se o opravy a takovou tu klasickou údržbu. Nebaví ho to rozhodně jako práce na Ministerstvu kouzel, ale alespoň nesedí doma a nelituje se."
"Chápu," přidá se opět Terry. "Myslím, že bylo správné odtamtud odejít. Kdyby něco, moc důkazů, že tam pracoval není."
"Ale hlavně, víš jaký by to byl průšvih?" ztiší Anthony hlas. "Kolik lidí o něm vědělo? Ministr, a pár jeho kolegů."
"Přesněji řečeno tři," upřesní Trudy také šeptem. "Všichni byli nejprve prověřeni a také jim bylo položeno několik nepříjemných otázek a když se zdálo, že jsou mému tátovi neškodní, mohl nastoupit. No, chlapci, já půjdu napřed. Uvidíme se u oběda." Trudy nerada chodí přelidněnými chodbami Bradavic, proto se snaží být při snídani co nejrychleji najedená, aby mohla v klidu dojít zpět do Havraspárské věže pro své učebnice a pak i do třídy. Její chůze není rychlá, ví, že má ještě dost času. Po chvíli je za ní slyšet několik hlasů, které poznává.
"Jak tomu můžeš věřit? Byla to prostě náhoda," říká s klidem svůj názor Marietta.
"Cedrik neumřel náhodou. Ty-víš-kdo ho zabil!" oponuje jí Cho.
"Žvásty!"
"Jak… Jak můžeš něco takového říct?!" křičí Cho a vztekem se jí hrnou slzy do očí.
"Cho," ozve se Trudy, "také si myslím, tedy vím, že Cedrik nezemřel náhodou." Cho k ní vztáhne slzavý pohled plný vděčnosti a pousměje se. Pokud jde o tuto věc, jsou celkem dobré kamarádky.
"Abys nebyla proti mně, co?!" vykřikne Marietta, vyběhne mrštně po schodech a ztratí se oběma dívkám z dohledu.
"Děkuju za zastání," řekne Cho. Po tvářích se jí kutálí slzy a ona je otírá rukávem hábitu. Trudy k ní přistoupí a krátce ale pevně ji obejme.
"Ať si říká, kdo chce co chce, Ten-jehož-jméno-nesmíme-vyslovit se vrátil," řekne Trudy šeptem. "A až na to přijde, hádej kdo bude první na řadě? Čarodějové z nekouzelnických rodin." Cho k ní upne zkoumavý pohled, protože neví, kam tím míří. "A ta ropucha Umbridgeová nám nedovolí používat hůlky. Tss… Ať se jde bodnout! Nic nás vlastně nenaučí a spíš nám ještě uškodí. Zmije růžová!"
"Mhm…" popotáhne Cho.
"Ty bys snad nechtěla umět z obrany proti černé magii něco víc?"
"Jo, jenže co my zmůžeme? Umbridgeová neodejde."
"To by bylo nejlepší, ale to jsem nemyslela," Trudy přivře spiklenecky oči. "Co takhle, kdyby nás učil někdo jiný?" Cho na ni nevěřícně zírá.
"Copak, copak milé dámy?" Zjeví se za nimi dvojčata Weasleyovi. "Chybí vám hodiny obrany proti černé magii?" ptá se George a Fred hned pokračuje, ztiší ovšem hlas: "Pokud vám chybí vzdělání v jistém předmětu, který učí jistá uřvaná žába, přijďte pozítří k Prasečí hlavě."
Hned poté se dvojčata vytratí, aby někdo nepojal nějaké podezření. Jen Fred se ještě ohlédne po Trudy a usměje se na ni svým šibalským úsměvem. Trudy trochu zčervená, ale úsměv mu oplatí. Cho na ni vrhne zvědavý pohled, ale nic neřekne. Pak se obě vydají na první hodinu.

Předchozí díly: zde.

Zdroj obrázku: http://czenema.blogspot.cz/2016_07_01_archive.html
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Eliss Eliss | Web | 14. dubna 2017 v 17:41 | Reagovat

To je super!! :-)

2 Kikabu Kikabu | E-mail | Web | 14. dubna 2017 v 19:22 | Reagovat

[1]: Děkuji, budu ráda, když si počkáš i na pokračování :-)

3 Siginitou Siginitou | E-mail | Web | 15. dubna 2017 v 13:30 | Reagovat

Tohle je naprosto dokonalý :) To se ti povedlo, miluji to :)

4 Kikabu Kikabu | E-mail | Web | 15. dubna 2017 v 13:51 | Reagovat

[3]: Moc děkuji. Taky si na tom dávám opravdu záležet :-D

5 Eleanore Samanthe Lune Eleanore Samanthe Lune | Web | 3. září 2017 v 18:20 | Reagovat

Dobré nápady na příběh

6 Kikabu Kikabu | E-mail | Web | 4. září 2017 v 10:36 | Reagovat

[5]: Díky :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama