Byla jednou jedna parta IX.

19. dubna 2016 v 19:09 | kikabu |  Byla jednou jedna parta

Linda
Čtvrtletí se přiblížilo a tím i otřelé fráze učitelů, že bychom se měli začít konečně učit a snažit. Blíží se přeci pololetí a s nimi i zkoušky. Na této škole probíhají zkoušky prý trochu jako maturity, jen jsou o dost mírnější. Zkoušeni budeme ze všech předmětů (i z tělocviku) buď ústně nebo písemně (v případě tělocviku prakticky). Bude to probíhat dva týdny a myslím, že to bude docela záhul. Už jen proto, že to budou naše první zkoušky. Když na to pomyslím, začíná se mi trochu stýskat po dřívější pohodičce.

Jednoho dne, myslím, že byl čtvrtek, mi zavolá Kryštof. Nepřijde mi to zvláštní, protože mi čas od času zavolá, jestli se může stavit u nás na pokoji, nebo jestli nepůjdeme ven.
"Ahoj," pozdravím ho.
"Čau. Prosimtě, mohla bys přijít k nám na pokoj? Je to docela důležitý."
"Ehm, jasně. Hned tam jsem."
Trochu se leknu toho, co mě čeká a rozeběhnu se k chlapeckému intru a jejich pokoji.
"Co se stalo?!" vykřiknu jen co vrazím do dveří jejich pokoje. Bratr sedí na židli uprostřed pokoje a Kryštof vypadá, jako by o něčem přemýšlel. Když oba dva mlčí, znovu se ozvu. Teď už jsem vážně vystrašená.
"Co se tu sakra děje?!"
"Tvůj bratr se nám zamiloval. A já ho nemůžu přesvědčit, že pozvat někam tu holku není trapný a ani nijak extra složitý."
"To není," vyděšení ze mě spadne. "Jenže Tomáš ještě s nikým nechodil."
"Díky ségra... Vážněs' musel volat jí?" obrátí se s otázkou ke Kryštofovi.
"Hele, prostě, je to pro něj něco nového, takže s ním musíš mluvit jako s dítětem. A být v klidu a trpělivý," řeknu něco dřív, než se může ozvat Kryštof.
"Dobře, tak pomůžeš mi s tím?" zeptá se.
"Jasně. Takže," obrátím se znovu na Tomáše, "ta holka... Není mimo tvoji ligu, že ne? Protože pak by to bylo o dost těžší."
"Nemyslím si. Potkali jsme se dneska v té tlačenici. Prohodili jsme i pár slov."
"Bavila se s tebou? To je dobrý. Takže, když za ní přijdeš, normálně ji pozdrav a něco jí pochval. Třeba: 'Máš moc hezké oči.' Nebo: 'Dneska ti to vážně sluší.' Ale zase nebuď jako ze staré školy."
"Dobře. Pozdrav, pochvala, ne stará škola. Jen mi trochu dělá problém to, že s ní mám mluvit. Víš, že tohle já neumím."
"Panebože, vždyť už jsi s ní mluvil!" vychrlí ze sebe Kryštof.
"Pst... Prostě po tom všem, nejspíš začne mluvit ona. No, a ty se pak zeptáš: 'Hele, tak náhodou, neměla bys chuť zajít do kina?' A to je vše."
"A co když řekne, že ne?"
"Nebudeš ani první ani poslední kluk, kterého kdy nějaká holka odmítla."
"A když přijme?"
"Tak s ní půjdeš do toho kina. To přece chceš, ne?"
"No, jo... asi... Když já nevím..."
"Co, kdybychom to s Lidnou zahráli a ukázali ti, že to není vůbec těžký?" vloží se do toho zase Kryštof.
"Když myslíš, že to pomůže," řekne Tomáš trochu sklesle.
"Tak fajn," začnu, "ahoj! Tebe už jsem někdy viděla..."
"No, jo... Tuhle v té tlačenici na chodbě jsem potkal moc pěknou holku. A ta teď stojí přímo přede mnou. Musí to být osud."
"Asi ano..."
"Hele, nechtěla bys, jen čirou náhodou, jít do kina?"
"Jasně!... No, a tohle je celý. Zvládneš to?"
"Snad jo..."
"Fajn, tak já už půjdu. Ještě musím něco udělat do školy," řeknu a odejdu. Hned, jak se za mnou zabouchnou dveře, vyrazí za mnou Kryštof.
"Ehm... Lindo?" Otočím se. "Víš, já to myslel vážně," říká a přitom si stydlivě tře týl.
"Co přesně?"
"Jestli bys nešla do kina."
"Jako fakt? Tak fajn. Kdy a na co?"
"Hm... Vůbec nevím, co dávaj."
"Tak to je pěkný. Pozveš mě do kina a ani nevíš, co dávaj... Prosimtě řekni bratrovi, ať si to předem zjistí."
"Jo. A já udělám to samý a hned, jak najdu něco přijatelného, ozvu se."
"Dobře. Budu se těšit," usměju se na něj.
"Já taky."
Pak s úsměvem opouštím chlapecký intr, přecházím k tomu našemu a jdu do našeho pokoje. Když se zabouchnou dveře, začnu skákat po pokoji a pištět na celé kolo. Já půjdu s Kryštofem do kina. Jsem tak šťastná, že se nemůžu dočkat, až se ozve, že našel nějaký "přijatelný film".

Předchozí díly: zde.

Zdroj obrázku: https://www.flickr.com/photos/johncrider/5938526327
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama