Byla jednou jedna parta II.

1. února 2016 v 19:44 | kikabu |  Byla jednou jedna parta

Linda
Neskutečně jsem se na střední těšila. Celé prázdniny. A těším se i při cestě na ní. Konečně. Můj o dva roky starší bratr sedící vedle mě vzadu v autě tak nadšený není, ale to je mi jedno. Nenechám si jeho nemožnými řečmi zkazit první den ve škole. Tedy vlastně ještě ne ve škole ale na intru. Je totiž teprve 31. sprna, tudíž vyučování ještě nezačalo, ale poněvadž je naše střední internátní, nástup je o den dříve.

Vlastně celý systém této školy je celkem zvláštní. Je to gymnázium, jenže se speciálními zaměřeními. Otevírají vždy jednu třídu a do každé z nich naberou třicet lidí (protože zájem o toto studium je velký, třídy vždy naplní). A ti se rozhodnou, jakému zaměření (oboru) se budou věnovat. Obor se otevře, jen pokud o něj má zájem alespoň osm lidí ze třídy. Já jsem se přihlásila na obor technický, což znamená, že budu mít o něco více hodin matematiky, fyziky a informatiky. Pak tu je ještě obor přírodních věd, který je rozšířen o hodiny biologie a chemie a obor humanitních předmětů s něčím víc z českého jazyka, občanské výchovy a dějepisu. V naší třídě se naštěstí otevřely všechny tři obory, takže myslím, že je každý spokojen. Na této škole je ještě jedna třída studentů ze stejného ročníku - naše paralelní třída - jenže ti sem přestoupili ze základní školy, která s naší střední spolupracuje a posílá jí sem studenty. Tyto třídy většinou plné nejsou.
Vůbec nikoho ze své nové třídy neznám, ani svoji spolubydlící, takže to pro mě bude překvapení. Doufám, že se sejdeme dobrá parta. Na základce jsme totiž byli rozděleni na několik "nepřátelskéch táborů". Nekteré se mezi sebou nesnášeli, ale já patřila do toho, který si nikoho dalšího nevšímal. Byli jsme takoví nestraníci. S těmi několika málo lidmi za naší party jsem se párkrát setkala i o prázdninách, ale na střední jsme spolu nešli. A obávám se, že se už stejně nebudeme tolik vídat. Najdeme si nové kamarády a trochu se změníme. Nic si nenalhávejme, ale rozdílná okolí nás trochu odliší.
Od bratra jsem ještě vyzjistila, jak zhruba vypadá areál školy. Je to několik patrových budov postavených okolo jakéhosi dvora. Jeden dům je dívčí intr, další inrt chlapecký, potom budova s byty pro učitele, knihovna a budovy s učebnami. Když vjíždíme na školní pozemek a spatřím školní komplex, jsem překvapena, jak dobře jsem si to všechno dokázala z bratrova stručného popisu představit.
Táta nejdřív pomůže s kufry bráchovi a pak jde se mnou. Můj pokoj má číslo 18 a je v prním patře světle hnědé budovy dívčího internátu. Na každém patře (i v přízemí) je deset pokojů a každý obývají dvě dívky. Jen otevřu dveře na pokoj, zaskočí mě množství kufrů, které zabírá skoro celou podlahu. Tohle přece nemůže být jen jednoho člověka. Že bych si spletla pokoj? Ještě jednou zkontroluju číslo na dveřích i ve svých papírech a protože vše sedí, vejdu dovnitř.
"Panebože, promiň! Hned to dám na stranu," vejde hned za mnou dívka asi o půl hlavy větší než já. Má blond vlasy do půli zad a moc jí to sluší.
"Ehm... Dobře."
"Jé, ještě jsem se ti nepředstavila. Já jsem Eliška."
"Já... Linda." Jsem stále zaskočená. Jak počtem jejích kufrů, tak i tím, jak směle mě oslovila a naprosto bez ostychu si se mnou začala povídat.
"Fajn. Asi nejseš moc upovídaná, co?"
"No, ne... Jsem jen trochu zaskočená. A no... to bude dobrý," usměju se.
"Super. Nevadí ti, že mám tolik věcí? Já jsem na tohle hrozná. Mám strašně moc oblečení a věcí a všeho a nemůžu si vybrat, co si vzít a co ne. Tak mám radši všechno."
"Nikdy nevíš, co se kdy může hodit."
"Přesně."
Eliška se už dala do vybalování, tak také otevřu první kufr. A hned zjistím, že je něco špatně.
"Hele, já jsem si s bratrem vyměnila kufr, tak mu to půjdu donýst."
"Mám jít s tebou?"
"Myslím, že tady toho máš na práci dost," řeknu s úšklebkem, "takže nemusíš."
Vyplázne na mě z legrace jazyk a já zmizím za dveřmi se špatným kufrem. Doufám, že si pamatuju číslo jeho pokoje a nebudu ho muset po celém chlapeckém intru hledat.

Pozn. autora: Onen školský systém je mnou samotnou vymyšlený, takže je možné, že by vůbec nemohl fungovat. A také jsem nikdy nebyla ubytovaná na intru, tudíž nevím, jak to tam chodí a proto si domýšlím spoustu skutečností. Proto prosím za prominutí a respektování mých nedostatků. Děkuji.

Předchozí díly: zde.

Zdroj obrázku: https://www.flickr.com/photos/johncrider/5938526327
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 dadainka dadainka | Web | 3. února 2016 v 1:47 | Reagovat

Super napsané.

2 Kikabu Kikabu | E-mail | Web | 3. února 2016 v 16:11 | Reagovat

[1]: Díky :-)

3 Dorka Dorka | E-mail | 16. května 2016 v 22:17 | Reagovat

"jak NEsměle mě oslovila" to je útržok z rozhovoru Elišky a Lindy (povedala by som, ktorý odstavec ale v mobile mi to všetko hádže dokopy), kde na mňa Eliška nepôsobila nesmelo. Asi je to preklep. Prípadne ak je to nejaká slovná hračka typická pre češtinu, tak sa ospravedlňujem. :-)

Druhá vec je, že ma systém tvojho gymnázia trochu pomotal je jedna trieda (ak som pochopila tak trieda gymnazistov z osemročného gympla) v ktorej sú tri odbory a kam chodí aj Linda, a potom paralelná trieda tých, ktorí tam nastúpili zo základky. Ibaže aj Linda nastúpila zo základky, nie? Tak akoto, že je v tej troj odborovej triede? Alebo aj tá troj odborová trieda je trieda deciek zo ZŠ? Pretože zmienka o tom, že tá paralelná trieda sú študenti ktorí nastúpili zo ZŠ vo mne evokoval pocit, že ide o akýsi odlišovací znak medzi tými triedami. To ma tak trochu pomotalo.

Inak poviedka sa mi páči. Prvá kapitola bola taká slaďučká, trochu mi to pripomína Aljašku od Greena. :-) Ale asi by som neupozorňovala na konci článku, na to čo aj ty,alebo nie takým spôsobom, lebo to trochu vyznelo ako:"Netuším čo o čom píšem, tak buďte prosím zhovievaví" čo by niekoho mohlo priviesť k otázke prečo niekto nepíše o niečom o čom má nejaké poznatky. Navyše bez tvojho upozorňovania (a ani s ním
) by som si nebola všimla, že si napr. nežila na intráku. Lebo je to tak popísané, že som si to ani nevšimla. :-)
Joj! A zase len drístam. Odstrelte ma už niekto na Mesiac, ale vážne! :-D :-D

4 Kikabu Kikabu | E-mail | Web | 17. května 2016 v 6:57 | Reagovat

[3]: Promiň, asi si ještě pořád pletu významy slov smělý a nesmělý. Díky tobě v tom mám už jasno. :-D
Ten školský systém... Ono gymnázium není osmileté, jen čtyřleté. Všechny třídy jsou trojoborové (tedy pokud se všechny obory otevřou). Jen toto gymnázium jaksi spolupracuje s jistou základní školou, která mu pak "dodává studenty" do jedné ze dvou tříd v ročníku. Linda ale z této základky není. Do každého ročníku pak přijmou maximálně 60 studentů (do každé třídy 30). Doufám, že jsem upřesnila vše, co jsi potřebovala. :-)

5 Dorka Dorka | E-mail | 17. května 2016 v 15:22 | Reagovat

[4]: No takto mi to už dáva zmysel. Asi som si sedela na vedení alebo ja neviem. :-D Dík za spresnenie.

6 Kikabu Kikabu | E-mail | Web | 17. května 2016 v 18:35 | Reagovat

[5]: Já mám občas takový problém, že ostatní nechápou moje příběhy, nebo jim unikají určité souvislosti. Ve své hlavě mám vše promyšlené, jenže třeba všechno nenapíšu. Já všemu rozumím, ale druzí třeba ne. :-) Je dost možné, že to byla spíše chyba z mé strany :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama