Knížky v ringu: Hledání Papírových Hvězd

5. ledna 2016 v 20:24 | kikabu |  Knížky v ringu

Ahojte,
dnes pro vás mám první díl z rubriky Knížky v ringu. Do této rubirky bych chtěla přidávat pravidelně články, protože četba je teď činnost, kterou strávím nejvíce času. A ještě vám musím oznámit, že toto je poslední článek, který byl také zveřejněný na starším já mého blogu, proto po tomto článku budou už jen články nové. A teď už ke knihám...

V této rubrice budu hodnotit knížky, které jsem četla a které mají spolu něco společného. Nechci totiž porovnávat (nahrazeno slovo hodnotit) knížky, které spolu nemají společné vůbec nic. Takže to budou buď knihy od jednoho autora nebo ze stejné série (tím pádem i od stejného autora). Protože ale nečtu tolik knížky ze sérií, čekejte spíše možnost číslo jedna. Když se mi kniha líbí, chci si od stejného autora přečíst i něco jiného. Toliko asi vše k seznámení s touto rubrikou a můžeme se směle vrhnout na první knihu.


Autor: John Green
Rok vydání: 2005
Počet stran: 256
Moje hodnocení: 9/10
Vlastnictví: půjčeno z knihovny

Tuto knihu jsem četla až jako třetí v pořadí. Moc se mi líbila (což je asi poznat podle devíti bodů z deseti), ale možná to byl jen první dojem. Já mám celkově Johna Greena moc ráda, protože píše o mladých lidech a o normálních věcech, které však dokáže dovést až k úžasným dobrodružstvím. Nevím, jestli píše takhle výborně i anglicky, ale český překlad je famózní, tak budu doufat, že za tyto skvosty nemůže jen překladatel.
I pokud jste knihu nečetli, nejspíš trochu tušíte, o čem je. Já to v tomto článku nechci zase moc rozebírat, takže jen ve stručnosti: hlavní postavy - Aljaška (dívka), Miles (přezdívka Váleček), Chip (přezdívka Plukovník) a Takumi. Tihle všichni tvoří takovou partu na jedné škole (z knihy jsem nepochopila, co to bylo za školu, ale budeme si prostě myslet, že střední). Jenže Aljaška zemře při autonehodě a tak ji všichni její přátelé "hledají" (snaží se pochopit, kam tak spěchala a proč nestrhla volant, když se řítila do policejního auta před sebou). Nakonec ji tedy najdou (nebo si to alespoň myslí).
Celá kniha je rozdělena na předtím a poté (myšlena je Aljaščina autonehoda). Jenže až do pár stránek před polovinou příběhu vůbec netušíte, co se vlastně stane. A to se mi na Greeonových knihách líbí také - jsou nepředvídatelné. Nejprve jsem si (podle názvu) myslela, že kniha bude o cestovatelích nebo objevovatelích, kteří hledají Aljašku (myšlen onen stát USA). Musíte číst dál a dál, protože se chcete pointu knížky co nejdřív dozvědět, ale ona stále nepřichází a zároveň se nabalují nové a nové souvislosti a okolnosti a tak knihu přečtete prakticky jedním dechem, protože prostě nejde přestat.
Taky jsem asi až do druhé třetiny knihy netušila, proč je na obálce knihy kopretina. Dívka s cigaretou mi byla jasná hned, ale kopretina ne. Nechci zase moc spoilerovat, takže pokud vás zajímá proč tam ta květina je, musíte si knížku přečíst sami.


Autor: John Green
Rok vydání: 2008
Počet stran: 288
Moje hodnocení: 10/10
Vlastnictví: půjčeno z knihovny

Další knížku jsem četla o něco dříve než Hledání Aljašky a byla jsem z ní naprosto unešená. Možná proto jsem jí taky dala deset bodů z deseti. I když teď (jak už jsem skoro zapomněla o čem knížka je) ze mně to nadšení trochu opadlo. Avšak je zase pravda, že z Greenových knížek se mi tato líbila úplně nejvíc. Je plná napětí, záhad, indicií apod.
Zase vám trochu přiblížím o čem knížka je: hlavní postavy - Quentin (průměrný kluk) a Margo (velice záhadná dívka). Za jednu noc, kdy se pomstí všem, kteří jim něco udělali, se sblíží. Margo však druhý den zmizí a nikdo neví kam. Quentin ji s několika dalšími přáteli nakonec vypátrá, ale ona už se, i přes jejich prosby, nevrátí. Velkou roli v knize hrají také tzv. papírová města. Nedokážu vám přesně vysvětlit jejich podstatu, ale jsou tak šikovně zasazena do příběhu, že by to bez nich nešlo.
Opět asi do druhé třetiny knížky nevíte, proč právě papírová města a nechápete název knihy. Vážně jsem si nejdřív myslela, že to bude příběh o skládání origami, ale nakonec je význam papírových měst úplně jiný. Těžko se to vysvětluje, když to moc dobře nechápu ani já, ale možná právě proto mě kniha tak uchvátila. Je zahalena oparem nevědomí a záhad.
Tato kniha mě chytla stějně jako Hledání Aljašky, přečetla jsem ji za pár dní. Když tak nad tím přemýšlím teď, tato knížka si desítku zasloužila. Naprosto předčila moje očekávání a jednou bych si ji rozhodně chtěla přečíst znovu. A přemýšlím, že bych si ji mohla pořídit i do své knihovny, kde by se určitě skvostně vyjímala.
Nedávno jsem také viděla film, který se mi i přes malé nedostatky líbil. Mezi ty nedostatky bych zahrnula to, že kniha je trošku jiná a že v něm hraje stejný herec jako v Hvězdy nám nepřály. Sice si není úplně podobný, ale stejně. Nicméně s obsazením do ostatních rolí jsem byla nadmíru spokojená. Jenže kniha je kniha.


Autor: John Green
Rok vydání: 2013
Počet stran: 240
Moje hodnocení: 8/10
Vlastnictví: půjčeno z knihovny

Tuto knížku jsem četla ze všech tří jako první a četla jsem ji dvakrát. Příběh mě vážně uchvátil. Autor dokázal sladit lásku, nemoc, smutek, filosofické úvahy a mnoho dalšího ze všedního života do příběhu, který si rozhodně zasloužil vydat v edici Světový bestseller (dvě výše zmíněné knihy samozřejmě také). Z této knihy vzešlo hodně moc hezkých citátů, které mám v počítači i mobilu, abych si je neustále připomínala.
Opět vás trochu uvedu do děje knížky: hlavní postavy - Hazel (s rakovinou plic), Augustus (vyšel z boje s rakovinou s amputovanou nohou). Ti dva se do sebe "díky" nemoci zamilují a oblíbí si knihu od spisovatele, který nyní žije v Amsterodamu. Jedou tam za ním a myslí si jaký je úžasný, ale opak je pravdou. Na konci knihy Augustus umírá, protože se mu vrátí rakovina.
Po dočtení této knihy jsem měla velmi smíšené pocity. Měla jsem úžasný prožitek a pocit z příběhu, který jsem právě přečetla a zároveň jsem nedokázala pochopit, proč Augustus umřel, proč musel vůbec někdo zemřít. Od začátku knížky vlastně čekáte, že zemře Hazel. Chtělo se mi z toho konce tak moc brečet. Kdo tuto knihu nečetl, asi mě nepochopí, ale když byste ji četli, došlo by vám, že nejvíc na mě zapůsobily smuteční řeči, které si psali Hazel s Augustem navzájem. Ty mě opravdu dostávají do kolem, protože jsou velice upřímné a plné lásky.
Film Hvězdy nám nepřály jsem viděla snad třikrát a taky se mi moc líbil. Hned po prvním shlédnutí jsem si ho musela stáhnout. I když film není úplně stejný jako kniha je taky moc pěkný. Jen je prostě trochu jiný. Ne celý příběh, to rozhodně ne, spíš jen nějaké detaily, drobnosti. Ale stejně dávám přednost knize. Mimochodem, až když jsem na film koukala potřetí, všimla jsem si, že tam hraje John Green sám. Sice ne nijak významnou roli, ale přece.

Celkové hodnocení Johna Greena bude navýsost povzbudivé, protože jako autor mi přijde velice dobrý. Má skvělé nápady, dokáže příběhy ozvláštnit a nepotřebuje k tomu ani fantastické prvky. Tyto knihy bývají zařazeny do "románů pro dívky", ale od těch klasických se hodně liší. Není tam jen, že se do sebe holka a kluk zamilují, k tomu jim hraje krásná hudba a ještě nejlépe jsou na louce s koňmi. Přesně takovéto knížky nemám vůbec ráda. Ale Greenovy knížky jsou úplně jiné. I když by je někdo určitě s klasickými romány pro dívky porovnával, pro mě jsou o mnoho a mnoho příček výš.
V jeho knihách jsou hlavními postavami chlapec a dívka, kteří spolu mají velice výjimečný vztah. Dívka bývá energická, vtipná a hrozně sexy, chlapec spíše neutrální, ne tak výrazný. A i když jsou každý jiný, přece si k sobě najdou cestičku a budují nějaký vztah. Vždy to dopadne tak, že se nakonec odloučí, ale možná právě to dělá Greenovy knížky zajímavé a jedinečné.

Kdybych tedy měla ještě ony tři zmíněné knihy porovnat a nějak umístit, na prvním místě by jistojistě skončila Papírová města. Hladání Aljašky by zaujímalo druhou příčku a Hvězdy nám nepřály by obsadily třetí místo. Bodové hodnocení tak odpovídá.

Tímto bych se s vámi chtěla rozloučit a budu doufat, že tento sáhodlouhý článek, alespoň někdo ohodnotí pozitivně. Do komentářů můžete psát všechny připomínky ohledně této rubriky a můžete mi doporučit i nějaké knížky, které bych si mohla přečíst a o kterých bych se mohla takhle vykecat. Snad jsem vás nezahltila informacemi a článek se vám líbil.

PS: Příští příspěvek do této rubriky bude o knihách od Rainbow Rowell - Fangirl a Eleanor & Park.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 terka56 terka56 | Web | 18. dubna 2016 v 17:47 | Reagovat

Upřímně, mně se nejvíc líbily Hvězdy. Nemůžu si pomoct, mám pocit, že Aljaška a Města jsou si strašně podobný. Btw. Hvězdy jsou jeden z jediných dvou filmů, u kterých jsem si pobrečela.

2 Adeleide Adeleide | Web | 24. dubna 2016 v 7:34 | Reagovat

Četla jsem všechny tři.Aljaška mě nebavila tak jsem ji nedočetla :/, ale Papírová města jsem hltala a byla nervozní jak to skončí :-D

3 Kikabu Kikabu | E-mail | Web | 24. dubna 2016 v 7:45 | Reagovat

[2]: Mojí momentálně nejoblíbenější knížkou od J. Greena je Sněží, sněží, kterou jsem přečetla celkem nedávno. Určitě na ni také udělám recenzi :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama