Fantažije

18. prosince 2015 v 19:13 | kikabu |  Já (ne)výřečná

Nevím, jestli je to z nadpisu dostatečně jasné, proto vysvětluji: tento článek bude o fantazii z mého pohledu. Klady a zápory. Neberte to tak, že to platí stoprocentně pro každého člověka na světě, ale pro mě ano.



Klady
Začnu s klady, abych hned něco nekritizovala. Fantazie je výborná věc, kterou mají snad všichni lidé na světě (kdo říká, že ji nemá, lže nebo je opravdový úkaz). Každý na světě musí mít alespoň nějakou fantazii, alespoň malé smítko fantazie. Kdyby nebylo fantazie, nemohly by vzniknout ty úžasné knihy, filmy, písničky, architektura i výtvarná díla, sochy nevyjímaje. Samozřejmě velké procento z těchto výtvorů je například podle vlastní zkušenosti nebo něčeho, co kdo doopravdy viděl. Ale bez fantazie by rozhodně nevznikli skřítkové, víly, vodníci apod. Nemohlo by vzniknout nic nového.
Bez fantazie bychom nemohli při hodinách nudné matematiky odfrčet do "Našeho světa" ani jinam, kde by se těch 45 minut dalo přežít. Nemohli bychom mít sny ani nápady, co s budoucností. Z vyprávění bychom si odnesli, že ten slon byl opravdu velký, ale kdybychom slona ještě neviděli, nemohli bychom si představit jak byl velký (protože velký může být brouk, ale i auto a oboje je velké "jinak"). Život bez fantazie by, podle mě, nebyl skoro ani život (ale neberte to zase tak doslova).

Zápory
Avšak moje fantazie mě občas celkem rozzlobí. Znáte to, když se vám třeba někdo líbí a vy přemýšlíte nad tím, jaké by to bylo jít s ním (ní) ven nebo něco podobného? To, když se těšíte na dovolenou a vyfantazírováváte si, jaké to bude krásné? A nakonec je všechno ÚPLNĚ JINAK. Jsem jediná, nebo to takhle má i někdo jiný?
Někdy mi taky trochu nahání strach. Znáte to, když jdete někam do místnosti třeba v patře, kde jste sami a už se připravujete na to, že na vás zpoza rohu něco vyskočí? Já to tak mám pořád. A můžu si rozsvítit všechno, co chci, můžu se podívat i podpostel a i přesto, že nic podezřelého nevidím, mám takový ten neodbytný pocit, jakože něco... Úplně nejhorší je, když slyšíte něco, co nevíte, co je a představujete si všechno možné.
Občas mě moje fantazie vystraší, občas i trochu rozesmutní, ale s tím se nic dělat nedá. Možná tak akorát vypnout a nemyslet.

I přes tohle platí stále, co jsem řekla na začátku: "Fantazie je výborná věc," a dodávám, "a já jsem za tu svou stejně moc ráda."

Nakonec ještě přidávám pár velice hezkých citátů o fantazii:
"Každé skutečné dobrodružství vzniká nárazem fantazie na skutečnost." Karel Čapek
"Fantazie je prostředníkem k nekonečnosti." Sören Kierkegaard
"Fantazie je to, čím se člověk liší od živočichů." Jakub Arbes
"Fantazie je důležitější než vědění." Albert Einstein
"Fantazie je nevyčerpatelným stvořitelem nových světů." Paul Eluard
"Člověk užívá své fantazie k uspokojování svých ve skutečnosti nesplněných přání." Sigmund Freud
"Má-li někdo tak málo fantazie, že musí podpírat své lži důkazy, pak by měl říci raději rovnou pravdu." Oscar Wilde
"Fantazie nevede k šílenství. Co vskutku k šílenství vede, je rozum." Gilbert Keith Chesterton
(Tento poslední citát by měli číst moji rodiče, kteří mi stále rozmlouvají čtení fantazy knih).

Zdroj citátů: citaty.cz
Zdroj obrázku: http://imgarcade.com/1/handwriting-logo/
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama