První článek

22. října 2015 v 16:09 | kikabu |  Já (ne)výřečná

Ahojte,
toto je můj první článek na mém "znovuzrozeném" blogu a v něm bych se vám chtěla tak trochu představit. I když někteří už o mně něco málo víte, myslím, že neuškodí, když vám sebe samu přiblížím ještě o trochu více. Těm "některým" (myšleni ti, co můj blog již navštívili, nebo jsou jeho pravidelnějšími čtenáři) chci mockrát poděkovat za to, že se na můj blog vrátili, že se vyjadřují k mým článkům a mě na dálku podporují. Těm všem moc děkuji!

Tedy...
Mé jméno v tomto internetové světě je Kikabu. Je to složenina z mého jména a příjmení, která vám zde ovšem neprozradím. Je mi 16 let a již druhým rokem studuji gymnázium. Miluji čtení, psaní i počítání. Mezi mé oblíbené předměty patří literatura, hudbení výchova (kterou už bohužel nemáme), matematika a momentálně i fyzika. Hraji na klavír, zpívám a trochu kreslím. Moje oblíbená barva je žlutá a pastelově zelená. Mé oblíbené zvíře je medvěd. A moje oblíbená čísla jsou 8 a 2.
Jsem introvert a z velké části flegmatik. Snažím se být optimista, ale pesimismu jsem ještě stále úpně zbavit nedokázala. Myslím si, že jsem dost tolerantní, přátelská a umím naslouchat. Rozhodně ale nejsem průbojná a taky občas bojuji se stydlivostí. Tu ovšem na mém blogu vůbec řešit nemusím. Sem si můžu psát vše, co chci. Je to můj blog. Moje tajná komnata. Můj svět. Moje krabice na hraní.
Tento blog jsem začala psát 5. května roku 2013. I když je teď "znovuzrozen", pátého května budu stále považovat za den, kdy jsem ho založila. Nejdřívě jsem přidávala krátké povídky, básně a kresbičky, pak jsem začala psát i o hudbě, knihách a filmech. Nyní však bude můj blog víceméně zaměřen na knihy a můj literární um.
Mezi mé neojblíbenější knihy (když už je to tedy blog o knihách) patří Letopisy Narnie (všechny díly), Město snících knih, Inkoustový svět (všechny díly), Dva krůčky po mokrém písku. Je jich samozřejmě daleko víc, ale nemůžu jsem vypisovat sáhodlouhý seznam knih, které se mi moc líbily. Moji oblíbení autoři jsou Cornelia Funkeová, John Green, C. S. Lewis a Haruki Murakami. Nejradši mám fantasy a sci-fi knížky, ale poslední dobou čtu i dívčí romány (i když ne ty v pravém slova smyslu) a samozřejmě povinnou četbu. Číst jako vážně číst jsem začala asi se začátkem druhého stupně základní školy, kdy mi mohlo být zhruba 11 let. Od té doby je četba jednou z mých nejoblíbenějších činností.
Psát jsem začala už asi v osmi letech, jak básničky, tak krátké pohádky. Ale každý z vás si asi umí představit jaké kvality ona dílka byla. Asi ve 12 letech jsem začala psát příběhy na pokračování, ale zatím jsem žádný z nich nedokončila. Mám stále spousty nápadů, ale málo času a chutě nejdřív dokončit to, co mám rozepsané a něco nové začít až potom. A nyní se více věnuji blogu než vlastnímu psaní povídek či příběhů na pokračování, které na blog nedávám.
Jsem ráda, že jste můj první článek, na mém "znovuzrozeném" blogu dočetli až sem.

Zdroj obrázku: https://www.tumblr.com/search/megane%20vs%20megane
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Dorka Jeseňská Dorka Jeseňská | E-mail | Web | 25. listopadu 2015 v 20:49 | Reagovat

No tak tak máme.tri spoločné veci: máme blog, sme introverti a máme radi pani Funke. :-D
Len škoda, že tie poviedky si píšeš do šuflíka. :-(
(Všímaj si, že som tento krát nič nekritizovala :-D )

2 Kikabu Kikabu | E-mail | Web | 26. listopadu 2015 v 14:59 | Reagovat

[1]: Mě tvá kritika vůbec nevadí, jsem ráda, že mi radí někdo zkušenější, než jsem já sama. A občas si z toho i něco vezmu :-D
Některé povídky mi přijdou trochu osobnější, tak proto je sem nedávám. Třeba někdy něco vytáhnu a tak, ale prostě něco jiného si píšu "do šuplíku" a něco jiného na blog. Jsem prostě hrozně naivní a někdy sním o tom, že napíšu knížku a že bude vydána. Možná proto nechci ty povídky publikovat, kdyby náhodou... :-)

3 Dorka Jeseňská Dorka Jeseňská | E-mail | 26. listopadu 2015 v 21:53 | Reagovat

[2]: Veď v poriadku. Už za to máš môj obdiv, že dokážeš napísať niečo svoje. Ja som sa nádeje na vydanie knižky vzdala už riadne dávno :-D no držím ti palce. (Aj keď sotva ti to pomôže) No až tvoje dielo bude v predajniach, tak si do svojej knižky poprosím aj venovanie od autorky. ;-)

4 Dorka Jeseňská Dorka Jeseňská | 26. listopadu 2015 v 21:59 | Reagovat

Došlo mi, že veta "aj keď sotva ti to pomôže" by si vyžadovalo menšie vysvetlenie. Ehm.
Mala som na mysli, že frázička typu:"držím palce" ti sotva pomôže k vydaniu knižky. To len pre istotu, aby nedošlo k nedorozumeniu.
Občas myslím rýchlejšie ako hovorím/píšem a tak sa druhý komunikant často chytá za hlavu, že ako vec o ktorej hovorím súvisí s načatou témou, ktorú som už ja uzavrela. :-D Tak to je keď človek nestíha dobiehať svoje myšlienky. 8-)

5 Kikabu Kikabu | Web | 27. listopadu 2015 v 8:53 | Reagovat

[3]:;[4]: Já to chápu... Občas to dělám taky :-D No, s tou knížkou uvidíme. Ale hned jak něco budu chystat, informuju tě :-D aby ses mohla psychicky připravovat a třeba i těšít :-)

6 Terka Terka | E-mail | 7. května 2016 v 20:38 | Reagovat

já jsem taky začala číst jiné knižky než pohádky pro děti v 11 letech :-P  :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama